Lidskost v éře umělé inteligence: rostoucí přínosy firemního dobrovolnictví

Přínosy dobrovolnictví jsou prokázané. Pro zaměstnance představuje příležitost vymanit se z každodenní rutiny, setkat se s lidmi z různých společenských vrstev a mít pocit, že něco změnili. Dobrovolnictví posiluje mezilidské vztahy a dává životu smysl – a je trvale spojováno s vyšší angažovaností a retencí zaměstnanců.

Komplexní analýza Institutu psychiatrie, psychologie a neurovědy na King’s College London dospěla k závěru, že 86 % studií zabývajících se přínosy firemního dobrovolnictví zjistilo významnou souvislost s vyšší spokojeností v práci a 57 % studií s lepším pracovním výkonem.

Zdá se, že tato čísla budou dále stoupat. Nedávná zpráva zjistila, že téměř všichni příslušníci generace mileniálů (89 %) a generace Z (86 %) uvádějí, že pocit smysluplnosti práce je pro jejich spokojenost v práci důležitý.

V jádru jde při dobrovolnictví o vytváření pozitivních dopadů pro jednotlivce, společnost i planetu. Návštěvy komunitních skupin nebo sázení stromů mohou být nesmírně obohacující a podtrhují hodnotu přispívání i mimo hranice organizace.

Ještě silnější efekt však nastává, když je dobrovolnictví v souladu se specifickými schopnostmi organizace a odbornými dovednostmi jejích zaměstnanců. Může se jednat například o vedení fundraisingové nebo náborové kampaně pro nevládní organizaci, organizování seminářů zaměřených na zaměstnatelnost pro znevýhodněné skupiny nebo obsazení linky pomoci pro zranitelné osoby.

Nyní, když se na scénu vtrhla umělá inteligence (AI), zaznamenáváme zde v Konectě rostoucí potřebu znalostí v oblasti AI mezi neziskovými organizacemi. Výzkum společnosti Benevity totiž odhalil, že 71 % neziskových organizací považuje schopnost využívat AI pro zvýšení provozní efektivity za naléhavou prioritu, a to od komunikace a fundraisingu až po měření dopadu. Přesto dnes umělou inteligenci ve větší míře využívá pouze 3 % neziskových organizací, přičemž mnoho z nich stále experimentuje nebo si není jistých. To vytváří významnou příležitost pro dobrovolnictví založené na dovednostech. Jedním z příkladů jsou workshopy o znalostech v oblasti umělé inteligence, které pořádáme a které jsou navrženy tak, aby podporovaly bezpečné a etické využívání umělé inteligence – a to jak v rámci neziskových organizací, tak mezi lidmi ze zranitelných skupin, kteří se snaží vstoupit na pracovní trh.

Zatímco hybridní a práce na dálku změnily pracovní prostředí, umožnily také větší rozsah dobrovolnické činnosti na dálku – například když marketingový pracovník připravuje kampaň pro charitativní organizaci nebo lektor vede webinář o digitálních dovednostech. Průzkum trhu z roku 2026 odhalil, že 55 % všech firemních dobrovolnických aktivit nyní výslovně nabízí možnosti hybridní nebo virtuální účasti, aby se maximalizovala dostupnost pracovní síly.

Tento vývoj přináší hned tři výhody najednou. Otevírá účast rozptýleným pracovníkům, včetně těch, kteří by se možná nikdy nezúčastnili osobní akce. A pomáhá firmám spojovat talenty s potřebami daleko za hranicemi jejich lokální působnosti – specialista v jedné zemi může podporovat organizaci na druhé straně světa. Přináší také větší flexibilitu, protože zaměstnancům může být snazší zapracovat úkoly do svého rozvrhu.

Videonástroje mohou vzdálené spojení učinit překvapivě intimním – vidět něčí tvář mění povahu interakce – a nepopiratelně rozšiřují možnosti. Osobní dobrovolnictví však stále má své místo. Ideálem pro většinu organizací je kombinace obou přístupů: digitální dosah spojený s hloubkou osobního kontaktu.

Každý podnik a každý proces je stále více poháněn umělou inteligencí. Nástroje umělé inteligence jsou skvělé pro zrychlení procesů, získávání informací a poskytování odpovědí založených na důkazech. Pro firmy – zejména ty v sektoru služeb – je však lidský faktor zásadní pro vynikající zákaznickou zkušenost. V situacích, které vyžadují empatii, citlivost a aktivní naslouchání, je právě lidský přístup tím, co je zapotřebí: pro zákazníky, pro zaměstnance, pro podnik i pro společnost jako celek.
Právě v tomto ohledu vyniká dobrovolnická činnost zaměstnanců více než kdy jindy. Vnímáme ji jako skutečnou příležitost procvičit si mezilidské dovednosti – komunikaci, soucit, naslouchání a trpělivost – v smysluplném, avšak nefiremním prostředí. Představte si to jako posilovnu pro měkké dovednosti. Výhody se násobí: lepší zážitek pro zaměstnance, praktické cvičiště pro dovednosti, na kterých záleží, a způsob, jak maximalizovat společenskou hodnotu, kterou firma vytváří.

Vykazování ESG již není volitelné. Například v Evropě směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků ukládá větším společnostem povinnost zveřejňovat své sociální a environmentální dopady pomocí standardizovaných ukazatelů.

Ukazatele ESG demonstrují pokrok zainteresovaným stranám organizace a mohou z dobrovolnictví učinit měřitelnou součást obchodní strategie a řízení reputace. Zásadní je, že vykazování ESG motivuje podniky k neustálému zlepšování prostřednictvím nových programů, kvalitnějšího provádění a silnějšího dopadu rok od roku.

A právě zde to začíná být zajímavé pro společnosti, které si vybírají své partnery: výběrem partnerů, kteří provozují silné dobrovolnické programy, mohou společnosti zlepšit své vlastní výsledky v oblasti ESG. Místo toho, aby se spoléhaly pouze na své vlastní programy, mohou prokázat svou hodnotu prostřednictvím svého dodavatelského řetězce. Tento druh sladění je nesmírně přínosný a podporuje dlouhodobé synergie mezi společnostmi, jejich obchodními partnery a neziskovými organizacemi.

Na co by tedy měly společnosti nebo neziskové organizace dbát při výběru partnera, který by mohl posílit jejich vlastní výkonnost a strategii v oblasti dobrovolnictví?

1. Naslouchají a plní sliby? Nejlepší partnerství spočívají v tom, že přesně pochopíme, co organizace skutečně potřebuje, a podle toho se zařídíme. Přepracování webových stránek charitativní organizace nebo analýza zkušeností jejích dárců představují právě ten druh přidané hodnoty, který vede k hlubším a praktičtějším vztahům.
2. Usnadňují to zaměstnancům? Poskytnout lidem určitý počet dní ročně na dobrovolnickou činnost (nejen o víkendech) a zeptat se jich, co by rádi dělali, funguje mnohem lépe než program zavedený shora. Je to účinný způsob budování firemní kultury a viděli jsme, že to funguje jak v rámci společnosti Konecta, tak u našich zákazníků, kteří se ptají, co je důležité pro naše agenty (lidi, kteří poskytují jejich služby).
3. Projevuje vedení skutečné odhodlání? Hmatatelná účast vedoucích pracovníků signalizuje odhodlání a buduje firemní kulturu, která se šíří směrem dolů. Ochota vedoucích pracovníků dorovnat získané finanční prostředky je dalším silným signálem skutečného zapojení.
4. Uvažují a jednají v globálním měřítku? Nápady, které lze (s nezbytnými kulturními úpravami) aplikovat v různých regionech, mohou podpořit jak inovace, tak úspory z rozsahu. Výhody tohoto přístupu jsme mohli pozorovat na příkladu globalizace nadace Konecta. Organizace, která v roce 2005 vznikla jako španělská neziskovka s posláním přispívat k budování společenské hodnoty a sociální inkluze, dnes realizuje programy ve 28 zemích.

Všude kolem nás pozorujeme rostoucí uznání významu partnerství založených na sjednocení cílů a hodnot, zejména s důrazem na sociální inovace a umělou inteligenci zaměřenou na pozitivní dopad. Tato partnerství vytvářejí komunity založené na odhodlání a odborných znalostech, které přetrvávají i po skončení jednotlivých projektů.

V konečném důsledku však jde především o lidskost. Každý člověk má přirozený instinkt pomáhat. Společnosti, které toho dokážou nejlépe využít, jsou ty, které propojují příležitosti se skutečnými potřebami, naslouchají svým partnerům, usnadňují a motivují zaměstnance k účasti a angažují se na všech úrovních organizace. Dobrovolnictví může být nejvyšším projevem podnikání ve prospěch společného dobra.